|
|
Písemnosti Univerzity Karlovy 1938-1945
Veverková, Andrea ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ratajová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova jako první česká vysoká škola měla a stále má své důležité místo ve společnosti. Její historie je stejně bohatá jako dějiny českých zemí, které svým způsobem odráží. Jedním ze zlomových okamžiků jistě byla doba druhé světové války, která tvrdě zasáhla celé spektrum tehdejší společnosti. Práce se na toto období dívá skrze optiku diplomatiky a snaží se přiblížit každodenní úřední agendu univerzity a jejích fakult. Tato instituce vyššího vzdělávání by bez úřednického aparátu v pozadí nemohla fungovat, jelikož ten zajišťoval administrativní podporu pro rámec jejích činností. Administrativní působení univerzitních úředníků spočívalo především v produkování písemností aktového typu, a to zvláště úřední korespondence, dále také protokolů ze schůzí či vydávání dokumentů upravujících chod univerzity. Jejím cílem je především zjišťování, do jaké míry tento úřednický život na pozadí univerzity přežil období po 17. listopadu 1939, kdy byly vysoké školy v Čechách a na Moravě nacistickými okupanty zavřeny. Bakalářská práce se nejdříve věnuje nástinu dějiny univerzity od počátku až do květnového osvobození v roce 1945. V další části je přistoupeno k diplomatickému rozboru vybraných písemností z vytyčeného období od Mnichovského diktátu po zvláštní letní semestr 1945. Práce se snaží o zachycení...
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.